7 věcí, co mám na Francii nejradši

Možná už jsem to párkrát zmínila, ale potřebuji to ještě jednou zdůraznit: Zbožňuji Francii! Ano, nedokážu přesně vysvětlit proč, ale mám ji ohromně ráda. Jazyk, kulturu, města, památky, přírodu a také takové ty různé maličkosti, které prostě jinde než ve Francii nejsou. A když už ano, tak to jinde zkrátka není ono.

Chci se s vámi podělit o svých sedm nejoblíbenějších věcí. Nebo spíš o sedm ze svých nejoblíbenějších věcí 🙂

1) Delikatesy

Jen si to představte… Křupavá bageta, které se žádné pečivo u nás nevyrovná a která se ve Francii jí skoro ke všemu. Také se druhý den skoro nedá jíst, takže si nemusíte připadat provinile, že jste ji celou snědli na posezení. Přece se nevyhodí!

Báječné „voňavé“ sýry, které se rozplývají na jazyku. Brie nebo camembert spolu s křupavou bagetou… Lahůdka! Taky málokdy zbydou na druhý den. Ale co, stejně nemáme ve stanu lednici!

Klobásky neboli „saucissons“ s nejrůznějšími příchutěmi – houbové, se sýrem, provensálským kořením…

Paštičky, sušená rajčata, nakládané houby, atd. atd. atd…

Několikrát jsme byli na cestách po Francii autem a se stanem. Jeden z nejdokonalejších okamžiků je přijet po dlouhém a krásném dni do kempu, postavit stan, vybalit na kempinkový stolek naše úlovky a vychutnat si podvečer…

2) Trhy

Trhy jsou nezapomenutelným zážitkem, ať navštívíte nějaký venkovský, nebo jeden z pařížských. Všechny mají svou jedinečnou atmosféru a obluzují všechny smysly.

Když jsme byli v Provence, dostali jsme se na místní farmářský trh. Sehnali jsme tam velký sáček rajčat sušených na slunci. Od té doby jsme žádné tak dobré nejedli. Byl tam jeden řezník, který vyráběl výše zmiňované „saucissons“. Možná bychom ho jen tak minuli, ALE nabízel ochutnávky. Musím říct, že hodně štědré, vůbec mu nebylo líto nabízet od všeho kus. No a tak jsme ochutnali… Ne, neodešli jsme s prázdnou, naopak s přeplněnou taškou, protože jsme si nedovedli představit, že ty výborné „sosisóny“ už nikdy neochutnáme. Pan řezník moc dobře věděl, že kdo ochutná, s prázdnou neodejde…

Další zážitek mám z trhu v Normandii. Zase tam bylo plno stánku se vším možným. Nás ale zaujal jeden stánek, kde prodávali něco jako párek v rohlíku. Nebo spíš klobásky v bagetě. A proč že nás tak zaujal? Byla tam totiž ohromně dlouhá fronta místních. U jiných stánků fronty vůbec nebyly. Tak jsme si taky stoupli do fronty. To přece musí stát za to. Koupili jsme si dvě klobásky a popojeli jsme kousek na nábřeží, že si je tam sníme. Po cestě mi málem tekly sliny, protože báječně voněly. Sedli jsme si u moře na lavičku a pustili se do našeho úlovku. Musím vám říct, že jsem NIKDY nejedla tak dobrou klobásu. Vyplatí se následovat místní.

Do třetice tu zmíním jeden pařížský bleší trh. Tenkrát jsem byla ve Francii služebně a s kolegyní jsme jely do Paříže o pár dní dřív, abychom si ji taky trochu užily. A ráno jsme vyrazily na bleší trh. Tam jsem si připadala jako v ráji. Ulice byla lemovaná stánky s různými starožitnostmi, knihami, oblečením, šperky. Mám ráda hrníčky a miniaturky. Bylo tam ode všeho trochu. Koupila jsem si miniaturní starožitný hrníček 🙂 Když se na něm podívám, vždy si vzpomenu na tu úžasnou atmosféru.

3) Tarte au citron

Je to sice francouzská delikatesa viz. výše, ale on si prostě zaslouží samostatný odstavec.

Francouzský citronový koláč, lahůdka všech lahůdek (alespoň pro mě). Kdo ho neznáte, tak vám ho aspoň popíšu. Většinou to bývá košíček z křehkého těsta naplněný výborným citronovým krémem. Krém se vyrábí z vajec, cukru, citronové šťávy a kůry. Je naprosto dokonalý. Je to můj naprosto nejoblíbenější francouzský zákusek. Už jsem vyzkoušela hodně verzí a musím říct, že mě snad ještě žádná nezklamala. Sladkost krému, která se snoubí s nakyslostí citronu. No… To prostě musíte ochutnat!

Když jsem ve Francii, mezi mé velmi oblíbené činnosti patří navštěvovat Patisserie a zkoušet ty jejich výborné a úžasné a nádherné dortíky. Přiznám se, že jsem v podobných francouzských cukrárničkách nechala už hodně euro, ale tomu prostě nejde odolat.

4) Plat du jour

Neboli denní nabídka v restauracích. Takzvané „meníčko“ za zvýhodněnou cenu, které se většinou skládá z předkrmu a hlavního chodu, někdy i dezertu a sklenky vína.

Ve Francii se skládají většinou z více chodů, ale menších porcí.

Což mně naprosto vyhovuje, protože ráda ochutnávám, ale nerada se přejídám. Takže tyto „pladyžůry“ mám moc ráda. Můžou vypadat i třeba takto.

 

5) Vína

To se rozumí samo sebou. Víno prostě k Francii patří. Když jsme ve Francii, vůbec nám nedělá problém vypít denně láhev vína. To k tomu prostě patří… A Francouzi ho zkrátka umějí udělat. Máme vyzkoušeno, že i když zkusmo koupíme v supermarketu láhev za pár euro, pořád je dobré. Což se o našich vínech říct nedá. A když si dáme láhev nějakého lepšího vína přímo od místního vinaře… To je teprve něco!

6) Francouzské kempy

Jak už jsem zmínila, ve Francii jsme už několikrát byli autem a se stanem. A pozor, už nám dávno není dvacet. Když jsme se vydali takhle autem do Francie poprvé, tak jsem příteli říkala: „Pod stan? Já? Ani omylem!“ Dohodli jsme se, že stan si vezmeme jen pro jistotu, ale spát budeme někde pod střechou.

No – první noc jsme spali v autě, protože jsme chtěli z Prahy dojet až k italskému Lago di Garda a to je trochu daleko. Takže jsme tam dojeli někdy v jednu v noci a už nás nechtěli ubytovat. Ráno jsme se tedy nakonec ubytovali v kempu. Já z toho nebyla nadšená. Říkala jsem: „Jen pro tentokrát.“

Ale pak jsem tomu postupně začala přicházet na chuť. Ono to má něco do sebe, když ráno vystrčíte hlavu ze stanu a díváte se na jezero. Večer sedíte u vína a nad hlavou máte hvězdné nebe. Spíte ve svém. A navíc ušetříte. Tak jsme u kempů zůstali a já na ně doteď nedám dopustit.

Ono v porovnání s nejlevnějším ubytováním pod střechou, tzv. F1, kde sdílíte koupelnu s nejrůznějšími podivnými individui a nevíte, koho potkáte na chodbě, když jdete v noci na záchod, je francouzský kemp naprostý luxus. Víte proč?

Jezdí sem převážně francouzští důchodci v obytných autech. Ti si potrpí na čistotu a luxus a pro ně jsou většinou kempy uzpůsobené. Navíc si tu můžete i s někým popovídat – francouzsky samozřejmě. Jediná podmínka je hezké počasí… No, tak si ho přejme! Malá rada na závěr: jezděte mimo sezónu, tj. ne v červenci a srpnu. To je všechno levnější.

7) Vesnice

Fascinují mě francouzské vesnice. Jednou jsem se o tom bavila s jedním Francouzem. Snažila jsem se mu vysvětlit rozdíl mezi českou a francouzskou vesnicí. Nejdřív nechápal, ale nakonec můj pohled pochopil :).

Víte, když se řekne „česká vesnice“, co si pod tím představíte? Já malou vesničku s pár staveními, možná s návsí, rybníkem a kostelem, po návsi pobíhají slepice, štěká pes. Babky se na návsi vybavují a probírají nejnovější drby. Z nedalekého kravína bučí krávy. Kolem projel traktor.

To taková francouzská vesnice, to je naprosto něco jiného. Kouzelné uličky, kavárny, kamenné domy. To, co Francouzi nazývají „village“ neboli vesnicí, je pro nás už městečko. Nebo aspoň pro mě. Možná máte jiný názor, ale podívejte se například na tuhle vesnici.

To už prostě pro mě není vesnice. Je to město. Ale počtem obyvatel je to podle Francouzů vesnice. Mimochodem, tahle se jmenuje Gordes. Je v Provence, v pohoří Lubéron,  a pokud tam někdy pojedete, rozhodně ji navštivte, atmosféra kamenných uliček je opravdu neopakovatelná.

Dobrá, řekla jsem sedm věcí, tak tím pro dnešek končím! Ale ve skutečnosti je těch věcí, které na Francii zbožňuji, mnohem víc. O tom zase třeba někdy příště. Mějte krásné dny!

Zdeňka Fromková
Nadšená francouzštinářka a motivátorka všech, co francouzštinu milují a chtějí se jí více věnovat. Jejím posláním je ukazovat a usnadňovat cestu všem, kteří chtějí tento krásný jazyk dostat (znovu) pod kůži. Autorka kurzu pro všechny, kteří si přejí vrátit francouzštinu do svého života. Více o kurzu si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Pravidelná inspirace a eBook jako DÁREK:

    Objevte, jak se můžete ihned pustit do restartu své francouzštiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky