Novoroční zádrhel

Stává se vám občas, že ztratíte motivaci a do ničeho se vám nechce? Věci, které milujete a za normálních okolností se jim s radostí věnujete, vás najednou odpuzují a pustit se do nich je pro vás těžké a nepředstavitelné? Tak přesně to se mi stalo na přelomu roku. O tom, jak jsem to překonala se dočtete dále.

Silvestr a Nový rok pro mě měli pokaždé určité kouzlo. Vždy jsem ráda rekapitulovala, co jsem v uplynulém roce zvládla, kam jsem se dostala, a také jsem plánovala, co vše v tom dalším roce vytvořím, zvládnu a zažiju.

Na začátku roku jsem vždy bývala plná energie a nadšení, plánovala a těšila se. Tvořila vision boardy, seznamy a to do listy. Měla spoustu nápadů a přání, co by mi ten nový rok mohl přinést.

Letos to ale z nějakého důvodu bylo úplně jinak.

Byla jsem v takovém zvláštním útlumu. Nic se mi nechtělo. Ani přemýšlet, natož něco významného plánovat. Přes mozek jako bych měla přehozenou těžkou deku a jakékoli komplikovanější myšlenky mě vysilovaly. Jenom jsem existovala, starala se o nezbytné každodenní věci a na svoji práci neměla ani pomyšlení.

Přitom jsem závěr roku strávila v závratném nadšení z práce. Tvořila jsem, vymýšlela nové věci, plánovala. Prošla jsem úžasnou konzultací s inspirativní Luckou Gramelovou, díky které jsem si ujasnila směr, kterým chci jít. A díky mámě jsem měla i dostatek prostoru pro práci, když dvakrát týdně jezdila hlídat mého dvouletého syna. Byla jsem nadšená a nezastavitelná.

Takové pracovní tempo trvalo zhruba do půlky prosince, a pak se to najednou utnulo a moje kreativita jakoby se vypnula. Zcela mě pohltilo adventní období, blížící se Vánoce, světýlka v ulicích (tedy to spíš syna, ale já byla ta, kdo ho na ně nadšeně upozorňoval). Tak jsem všeho nechala a dovolila si odpočívat a užívat si sváteční pohodu.

Jenže svátky pomalu končily a mně se nějak nedařilo do pracovního tempa naskočit zpátky.

Věděla jsem, že už bych se k projektu Restartujte francouzštinu měla vrátit, protože jsem měla naplánované nějaké věci, ale nebyla jsem schopná se k tomu donutit. Nevěděla jsem, jak se zbavit té deky na mozku.

Ještě se mi strašně chtělo nic nedělat. A tak jsem si dala ještě chvíli pohov a podívala se na jeden seriál, který mě na jednu stranu lákal svým názvem, ale na druhou stranu mě lehce odpuzoval, protože není francouzský a četla jsem na něj rozporuplné reakce. Nejspíš už jste o něm také slyšeli – je to Emily in Paris, na který se můžete podívat na Netflixu.

Dala jsem mu šanci a musím říct, že to bylo přesně to, co jsem v danou chvíli potřebovala. Francouzsky se z něj nenaučíte, protože se v něm mluví anglicky, ale je to fajn. Romantika, pohlední herci, občas i trochu vtipu a hlavně…. Paříž. V tom seriálu je opravdu na co koukat. Sem tam je k zaslechnutí i francouzština. Já jsem si ho užila a hlavně si u něj odpočinula.

A tím, že jsem tam přeci jen občas zaslechla francouzštinu a sem tam na mě vykoukla Eiffelovka, začala jsem si vzpomínat, proč jsem se vlastně do toho svého projektu pustila. Proč to všechno dělám, proč tolik miluju Francii a francouzštinu a proč toužím sdílet to svou radost s vámi. A už to bylo zpátky!

Už se mi zase zachtělo něco tvořit. Cítit to nadšení z práce. A tak jsem se pozvolna do práce pustila. Zlehka a zvolna.

Aplikovala jsem „pravidlo jedné minuty“. Pokud jste četli můj e-book zdarma nebo jste prošli mým kurzem, víte o co jde. Někdy mu také říkám „nakouknu a hned zase půjdu“. Prostě si řeknete, že se dané věci budete věnovat jen minutku (třeba si jen něco připravíte, nebo dohledáte, nebo se jen na něco podíváte), ale většinou nakonec u dané věci vydržíte mnohem déle, protože vás ve skutečnosti baví a „chytne“ vás to.

Sice jsem nestihla vše, co jsem měla v plánu, ale to nevadí. Na novinky se můžete těšit trochu později, ale přijdou 🙂

Ztráta motivace je prý naprosto normální a může se to stát každému. Je však důležité nevzdat to a znovu ji nalézt.

A tak pokud se vám něco podobného stane s francouzštinou, dejte si chvíli pauzu, ale nevzdávejte to.

Co mi pomohlo:

  1. Chvíli se tomu poddat a odpočinout si – neházet hned flintu do žita, ale v klidu to přečkat.
  2. Věnovat se něčemu, co s mou prací nesouvisí – pustit jí naprosto z hlavy.
  3. Zopakovat si svoje PROČ – proč to vlastně všechno dělám, proč je pro mě tak důležité vytrvat.
  4. Pozvolna aplikovat „pravidlo jedné minuty“ – obalamutit mozek, že vlastně o nic nejde 🙂

A tak se brzy můžete těšit na nějaké novinky, které pro vás připravuji. Do té doby se můžeme potkávat na Facebooku a na Instagramu, který se pozvolna snažím rozjet. Také si můžete stáhnout můj nový e-book zdarma, kde se dočtete o tom, jak se úspěšně pustit do restartu francouzštiny. Nebo si pusťte víc francouzštiny do života s mým emailovým kurzem.

Přeji krásný začátek roku, ať jste zdraví, ať se vám daří vše, co si přejete a ať vždy dokážete nalézt ztracenou motivaci.

Zdeňka Fromková
Nadšená francouzštinářka a motivátorka všech, co francouzštinu milují a chtějí se jí více věnovat. Jejím posláním je ukazovat a usnadňovat cestu všem, kteří chtějí tento krásný jazyk dostat (znovu) pod kůži. Autorka kurzu pro všechny, kteří si přejí vrátit francouzštinu do svého života. Více o kurzu si přečtěte zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Pravidelná inspirace a eBook jako DÁREK:

    Objevte, jak se můžete ihned pustit do restartu své francouzštiny.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky