Francouzština pro gurmány

Vaříte rádi? Nebo raději jíte? Nebo obojí? Já se kloním spíš k tomu druhému, i když to první mě teď poslední dobou láká čím dál víc. Dále v článku se dočtete proč 🙂 Ale zpět k tomu jídlu. Nejradši mám jídlo „po francouzsku“. Tedy ve složení předkrm, hlavní chod, dezert a k tomu dobré víno.

Ve Francii mají restaurace často pro hosty připravený takzvaný „plat du jour“ neboli denní menu. A je to právě to tříchodové menu. Psala jsem o něm v jednom ze svých minulých článků. Porce bývají celkem malé. Třeba můj manžel má vždycky problém, že má pak pořád hlad 🙂 Pro mě je to ale ideální porce. Nepřejíst se, ale spoustu toho ochutnat.

Master Chef

Proč ale vlastně píšu tento článek. Chci se s vámi podělit o svůj nedávný objev. Možná víte, že teď zrovna v televizi běží soutěž amatérských kuchařů „Master Chef“. V minulosti jsem tu soutěž sledovala a celkem mě to bavilo, a tak jsem se letos chtěla znovu dívat.

No, chtěla, ale nepovedlo se, protože syn v tu dobu zrovna usínal a navíc jsme televizi ani nepouštěli. Už je totiž dost vnímavý a když běží televize, tak se pořád vykrucuje, aby na ní viděl z jakékoli polohy. A to se mi nelíbí, a tak na televizi nekoukáme ani my. Musím říct, že mi vůbec nechybí. Ale ta soutěž mě lákala, tak jsem na youtube hledala, jestli tam náhodou není možnost se na ní dívat.

Nenašla jsem ji tam, ale našla jsem něco jiného. Master Chef France! Říkám si „hmmm, to by mohlo být zajímavé“… Tak jsem si vybrala pátou sezónu z roku 2015 a jen tak zkusmo si pustila první díl, když jsem zrovna kojila. Řeknu vám, že jsem se od toho nemohla odtrhnout! Je to naprosto super podívaná. Ještě že jsem v té době kojila často a dlouho 🙂

Shlédla jsem tu pátou sezónu celou. A když se mi pak podařilo jeden večer se kouknout na ten český Master Chef, tak jsem byla trochu zklamaná. To se prostě s tím francouzským nedá srovnat. Proč?

Soutěž se odehrává v ateliérech v Paříži, ale také probíhá v různých koutech Francie i Evropy. Pokocháte se Marseille, Normandií, podíváte se do Lyonu a mrknete se do Pyrenejí. Soutěžilo se taky v Madridu, na zámořské lodi a v Portugalsku. A pozor – vaří se v exteriérech! V Madridu se například vařilo ve slavné býčí aréně.

V jednom díle do studia přišel mistr řezník s půlkou krávy na rameni a během jiného dílu tam „maître chocolatier“ z čokolády vyřezával orangutana.

Porotci jsou tři šéfkuchaři, z nichž dva získali nejednu michelinskou hvězdu (2 a 3). Mimochodem dámy – Yannick Delpech je vážně fešák 🙂 A i ti dva další šéfkuchaři jsou sympaťáci. Soutěží provází moderátorka Sandrine.

Co je však nejdůležitější pro náš záměr – francouzština je podle mě dobře srozumitelná, hlavně Sandrine mluví krásně zřetelně, ale i ostatní se snaží. Není tam žádný výrazný matoucí přízvuk. Jenom trošičku u Yannicka, ale nic hrozného. Soutěžící vždy komentují, co dělali,  co se jim povedlo, nepovedlo a taky mluví při práci. Tam je potřeba se občas hodně soustředit, zvlášť u některých, ale nevadí, když nebudete všemu rozumět. Pomůže vám, že jim koukáte pod ruce a víte, co se dělo.

Nemusíte rozumět všemu!

Možná si myslíte, že je to na vás ještě moc, že vaše úroveň francouzštiny není taková, abyste se mohli dívat na francouzský pořad v originále. Ale praxe dělá  mistra. Prostě to zkuste a dívejte se, i když nebudete všemu rozumět. Pro začátek postačí, že pochytíte pár známých slov. A myslím si, že jich bude víc, než si myslíte.

Vidím to na manželovi. Učil se francouzsky na střední, což už je nějaký ten pátek 🙂 Podle jeho slov to na něm nezanechalo velké stopy. Ale když se třeba dívám na nějaké francouzské video a on se k tomu přichomýtne, tak vždycky něčemu rozumí. Hlavní je prostě jít do akce!

Pohlcena francouzštinou

Když jsem na to koukala, tak jsem v tom francouzském prostředí byla úplně ponořená. Nejen, že se mi o tom zdálo a v noci jsem vařila na soutěži, ale po dlouhé době jsem byla na francouzštinu úplně napojená. Pořád mi zněla v hlavně. Na procházce s kočárkem jsem v duchu vedla francouzské konverzace a přemýšlela, jak bych co řekla.

Jedno odpoledne jsem šla zase na procházku a znovu mi v hlavě zněla francouzština. A najednou šli proti mě dva lidi a mluvili francouzsky. Aha, to jsem si je nějak přivolala, jsem si říkala. Po chvíli potkám celou skupinku lidí a hádejte – ano, mluvili francouzsky. Jen pro upřesnění – bydlím na okraji Prahy, kde se normálně Francouzi nevyskytují.

Když jsem se vracela, tak jsem zase potkala francouzsky mluvící dvojici. Už jsem si říkala, jestli jsem se nezbláznila, ale pak jsem si všimla, že mířili do výzkumného ústavu. Asi tu byl nějaký kongres. Ale víte, jak to je – když na něco zaměříte pozornost, tak to k sobě přitahujete 🙂

Kuchařka…?

Navíc mě úplně popadla touha začít vařit. Ideálně tak krásně a dobře jako ti soutěžící. Je přede mnou těžký úkol. Koupila jsem si alespoň knihu od Julie Child – Můj život ve Francii. Možná ji znáte z filmu Julie a Julia. Není to francouzský film ani kniha, ale je o francouzské kuchyni. Třeba mě naladí zase o trochu víc. Až ji přečtu, dám vědět, jaké to bylo… 🙂

Pokud je vám kuchařská tématika blízká, určitě se na Master Chef France mrkněte. Mně to moc bavilo. Občas jsem se i dojala (například při šesté epizodě) a na konci jsem byla vážně napnutá, kdo to vyhraje. Neřeknu, kdo to byl, jen to, že to byl můj favorit.

Na první díl páté série se můžete kouknou na Youtube zde:

Kuchařská slovní zásoba

Možná byste si rádi zopakovali nebo se naučili slovíčka týkající se vaření a kuchyně. Během soutěže se vždy na obrazovce ukáže detail jídla, které soutěžící uvařili, a jeho složení. To je super, že to vidíte napsané a zároveň to jídlo. A také je dobré, že tam občas na obrazovce vysvětlují nějaké kuchařské pojmy.

Pro novou slovní zásobu vyzkoušejte třeba obrázkový slovník. Já mám moc ráda tento: Obrázkový francouzsko-český slovník, H. Davies/J. Priesolová, 1995, FRAUS.  Vřele ho doporučuji. Je tam vždy celá dvoustrana věnovaná určitému tématu – tedy velký obrázek s detaily a u nich jsou francouzské názvy. Pak je tam vždy tabulka s překladem. Podívejte se na stránky věnované vaření a potravinám:

  Zdroj: Obrázkový francouzsko-český slovník, H. Davies/J. Priesolová, 1995, FRAUS (str. 28 – 29)

Zdroj: Obrázkový francouzsko-český slovník, H. Davies/J. Priesolová, 1995, FRAUS (str. 30 – 31)

A na závěr jeden film

Další můj oblíbený kuchařský francouzský počin je komedie – Comme un chef. Hraje tam Jean Reno, kterého mám moc ráda, a Michael Youn. Je o mladém talentovaném kuchaři, který sní o kuchařské kariéře, ale moc se mu zatím nedaří. Náhodou se dostane k šéfkuchaři Lagardovi, který mu dá pořádnou školu. Je to svěží, vtipný film. Francouzština je tam trochu náročnější na poslech, ale určitě se vám případně podaří sehnat si film s titulky. Mrkněte na bande-annonce.

Nalákala jsem vás na něco…? Doufám, že ano a že svou francouzštinu pořádně prosvištíte! 🙂

Přeji příjemnou a obohacující podívanou 🙂

Pokud byste zatoužili po další dávce inspirace, na co se ve francouzštině dívat, koukněte sem >>>