Proč píšu blog o francouzštině?

Mám pro to v podstatě dva důvody.

Ten první je čistě sobecký…

Já prostě  francouzštinu miluju. A Francii a vše, co s ní souvisí. Knihy, filmy, seriály, dobroty, města… Spousta lidí to nechápe. Když mám to štěstí a ocitnu se ve francouzském knihkupectví, nebo ve francouzské trafice s nekonečným výběrem časopisů, tak je to pro mě jako se ocitnout v ráji. Fascinují mě francouzské trhy v malých městečkách. Baví mě mluvit s místními.

Zbožňuji francouzské komedie v originále. Humor založený na vtipných hláškách, které v dabingu prostě nevyhnutelně zanikají.

Ujíždím na francouzských seriálech, které jsem nedávno objevila a které jsou dokonalé (u jednoho mě tak mrazilo – ale o něm někdy příště).

Četla jsem spoustu skvělých knih, které ještě nebyly přeložené. Toužím předávat své zkušenosti dál, ale…

… ve svém okolí mám jen hrstku lidí, kteří to ocení. Nemám v podstatě s kým to sdílet. Vždycky úplně toužím pokecat o tom s kamarádkami, říct jim, co jsem viděla za úžasný seriál, že jsem četla skvělou knihu, ale žádná z nich francouzsky neumí a knihy a filmy, které mě okouzlí, jsou často jen v originále. Takže mi to odkývají a tím to hasne…

A tak to chci sdílet S VÁMI, s někým:

• kdo francouzsky umí a chce se francouzštině věnovat.
• koho mé objevy potěší.
• kdo taky chce do svého života pouštět to kouzlo francouzštiny v originále.
• kdo je na stejné francouzské vlně, jako já.

Ten druhý důvod je ušlechtilejší…

Zjistila jsem totiž jednu věc.

Je spousta lidí, co francouzštinu kdysi dělali, co se jí učili třeba na střední škole nebo v nějakém kurzu. Ten jazyk milují, ale… nepoužívají ho, i kdyby chtěli. Nemají možnost, neví jak. Netuší, jak by mohli propojit francouzštinu se svým běžným životem.

A tak ji prostě zapomínají.

Přijde mi to jako ohromná škoda… Jsou tací, kteří se nechtějí vzdát, a tak si koupí nějakou učebnici pro samouky a třeba se i opravdu začnou studiu francouzštiny věnovat… A někteří i uspějí – a to klobouk dolů! Ale valná většina to nakonec vzdá… Je to začarovaný kruh, ale je z něj cesta ven.

Chci vám tedy nabídnout kontakt s francouzštinou. Dodat vám odvahu a motivovat vás k tomu, že to jde. Sdílet s vámi své nadšení pro Francii, francouzštinu a vše okolo. Pozvat vás k tomu, abyste četli, poslouchali, a pak třeba i psali a mluvili. Usnadnit vám a zkrátit cestu k francouzštině, abyste nemuseli jít tak dlouho, jako jsem šla já.

Zkrátka probudit ve vás tu spící paní Francouzštinu, kterou v sobě určitě někde máte …